znak

Obec Lichkov

Lichkov je podhorská obec, která leží v nadmořské výšce 560 metrů nad mořem u státní hranice s Polskou republikou, leží za jižním břehem Kladské kotliny, ze které vanou do Čech silné, studené severní větry

Chci vědět víc

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie

Historie obce Lichkov

Obec Lichkov leží v údolí Tiché Orlice, které svírá z jihu hřeben Suchého vrchu, od severozápadu svažující se výběžek Orlických hor k sedlu u Dolní Lipky. Z vyvýšených míst je překrásný pohled k severovýchodu na horskou skupinu Králického Sněžníku (oblast zvaná „střecha Střední Evropy“). Na východě obzorlemuje mohutná hradba Hrubého Jeseníku s dominantním Pradědem, v popředí pak tomuto kraji vévodí Hora Matky Boží nad Králíkami a rozložitý Jeřáb, prameniště naší řeky.

K soustavnějšímu pronikání osídlení do této oblasti docházelo až v období vrcholné kolonizace po polovině 13. století. Osídlovací činnost proniká k horním tokům Tiché Orlice (Jablonné  doloženo r. 1304), Moravské Sázavy ke Štítům (1278) a od severu proti toku Kladské Nisy k Mezilesí (1278).

Oblast dnešního Králicka však zůstala dosud nedotčena. První proniknutí obyvatel do těchto míst, i když dosud zřejmě ne stálé, souvisí se vznikem komunikačního spojení těchto tří míst (hranice Šilperské-Štítecké rychty proti Mezilesí je doložena v r. 1278 a celnice v Mladkově v r. 1357. V listině z tohoto roku Karel IV. postoupil žampašské panství i s touto celnicí Čeňkovi z Potštejna. Z ní je patrné, že v těchto končinách se již rozvíjela nějaká hornická činnost. A předpokladem pro ni byla existující komunikace. Tu také dokazuje mladkovská celnice, kterou cesta do této oblasti od Jablonného Mladkovemprocházela. Neprokazuje ale, že zde byla stálá organizovaná sídla.

Po tomto roce písemné památky až do druhé poloviny 16. století chybí. Žampachové z Potštejna měli neustálý nedostatek prostředků k pokračování v hornické činnosti. Tu zřejmě přerušily i válečné události v husitské době, kdy tudy vpadlo slezské vojsko do Čech proti Žampachu (1421) a naopak husité z Čech do Kladska (1428), aby vyplenili Mezilesí.

V roce 1495 majitel žampašského panství Jan Žampach z Potštejna koupil panství Mezilesí. Tím se jejich majetky rozšířily k severu, toto (naše) území se dostalo do středu jejich panství. Mezi oběma územími mohly tak být těsnější vztahy.

Ale již od roku 1538 bylo mezileské panství v zástavě a od roku 1564v plném vlastnictví slezského rodu Černhausů. A ti začali svůj mový majetek intenzivně rozvíjet, tedy i osídlovat. Z moravské strany organizovali osídlovací činnost v sousedství Králicka majitelé Kolštejna (dnes Branná) a majitelé Šilperka (dnes Štíty).A tak se žampašské panství ocitlo pod tlakem sousedů.

Osídlovací pokusy Jana Žampacha byly neúspěšné. Počátek, tehdy již úspěšný, v osídlovaní tohoto regionu je spojen s činností Janova syna Zdeňka Žampacha. Po jeho smrti v r. 1562 pokračoval v otcově díle nejstarší syn Jan Burian Žampach, který si po rozdělení rozsáhlého žampašského panství v r. 1568 ponechal Králicko. Pro finanční potíže jej však odprodal Zdeňkovi v Valdštejna. Koupě byla vložena do desk zemských až v r. 1577. A v tomto zápisu, který je uceleným popisem Králicka, je již zmíněn „LICHKOV“.

Ves se však dříve připomíná v roce 1569 pod názvem „LICHTENAU“, což je možné překládat jako „světlá niva, světlé místo“. Vznik souvisí zřejmě s činností sklárny, pro kterou zde byly dobré podmínky (dostatek dřeva v hustých lesích, vodní zdroje i písek). Vzniklo tak v lesích vykácené místo, paseka, ona „světlá niva…“. Podle tohoto místa dostala zřejmě název i vznikající ves. (Ta začala vyrůstat nepochybně řadu let před tímto datem.)

Zakladateli sklárny vyli snad skláři Dominik Preusler a Pavel Schürer a posledním majitelem sklářské huti byl asi Kryštof Friedrich. A od něho před rokem 1636 koupili sklárnu majitelé králického panství Altmanové. (Ti získali panství v roce 1650 sňatkem Michala Ferdinanda Altmana s Kateřinou z Trautmansdorfu.) Sklárna následně zanikla. V roce 1633 byl zde mor, kterému podlehla většina obyvatel. Z majetku sklárny zřídili noví majitelé dvůr (doložen 1636 – dosud stojí). Vlastní sklářská huť stála poněkud stranou jv. směrem. Svůj majetek měli Altmanové do roku1945. Potomci tohoto rodu žijí dnes v Německu.

Celé Králicko je osídlováno s cílem vytvořit fungující hospodářskou jednotku založenou na zemědělské činnosti.

Podle Tereziánského katastru z r. 1757 zde bylo 28 hospodářství na osmém, nejhorším stupni bonity půdy. Byl tu již také mlýn a dvůr. Za Marie Terezie (1740 – 1780) bylo zavedeno také číslování domů. V obci začalo číslem 1 po toku řeky po jejím pravém břehu a zpět proti toku po levém břehu po čp. 141. (Dnes je nejvyšším číslem 213. V této řadě však mnohá čísla již neexistují.) Chovaly se tu také ovce a zvláště až do konce 19.století se pěstoval len jako kvalitní surovina pro domácí tkalcovství chudých obyvatel.

Původní obec vyrůstala v široké nivě proti toku řeky, později se rozšiřovala po jejím toku k dnešnímu dolnímu konci. Statistika Hradeckého kraje z r. 1836 uvádí v Lichkově 157 domů,  939 obyvatel, školu, dvůr a myslivnu. Patří vrchnosti rodu Altmanů se sídlem v Mezilesí. Počet obyvatel činil v r. 1850 - 1045 lidí, nejvíc v r. 1880 - 1323 lidí, v r. 1890 - 1211. Prudce poklesl po 2.světové válce. Obyvatelé byli Němci. Při jednotlivých sčítáních se k české národnosti hlásilo méně než 10 lidí, tedy se neuváděli. V r. 1950 to bylo 652 lidí, v r. 1970 – 650a v r. 1990 – 590. K 1. lednu letošního roku je zde trvale hlášeno 560obyvatel.

Za císařovny Marie Terezie byla v r. 1774 uzákoněna povinná školní docházka. Děti docházely do školy nepravidelně, pak nejprve do Mladkova i do soukromých domů, krátký čas byla škola v domě čp. 146 (zde byla později i mateřská škola – dům dnes již nestojí). V letech 1799-1888 byla škola ve staré chalupě, kterou obec koupila. Od června 1886 se stavěla nynější budova školy, ve které se začalo vyučovat již 8. října 1888. Stará škola spolu s vedle stojící zvoničkou (také to byl sklad hasebního nářadí) byla v květnu 1891 zbourána. Ve škole byl vyučovacím jazykem němčina, české vyučování vedle ní začalo až 1. září 1928. Počet žáků byl vysoký: 120, 150-197, ale i hodně přes 200. Ještě po roce 1945 zde byly 4 třídy (1. – 4.ročník), v letošním školním roce je ve škole 22 žáků ve 3., 4. a 5. ročníku!! Od roku 1946 je zde rovněž mateřská škola.

V roce 1871 zahájila provoz dřevovýroba firmy Fehr a Wolf, po válce Zadrev, Východočeské dřevařské závody Lira, Dřevotex. Tu postihl 30. března 1973 požár, po kterém se závod po několika dnech v provizorních, později v nových prostorách vzpamatoval. Likvidující však byly pro továrnu privatizace formou DKS po roce 1990. Objekt je nyní prázdný a chátrá…

V roce 1889 byl vysvěcen hřbitov a ve stejném roce započala tříletá stavba kostela.

V loňském roce tomu bylo 130 let od zahájení železničního provozu z Hradce Králové do Dolní Lipky a dále na Moravu a letos tomu je 130 let od propojení Lichkova se sousedním Mezilesím  s pokračováním do tehdejšího Pruska.

Pošta je v Lichkově v provozu od roku 1897.

V roce 1922 byl v obci zaveden elektrický proud nejprve ze zdroje ve mlýně, později z mladkovské elektrárny.

Od roku 1936 zažila obec čilý stavební ruch a pohyb dělníků při budování opevnění. V první světové válce padlo 53 lichkovských občanů, kterým obec v roce 1923 postavila vedle kostela pomník obnovený v roce 1998 péči  obce z podnětu bývalých lichkovských občanů žijících v Německu.

Po druhé světové válce zde našli nový domov obyvatelé z různých končin nejen naší republiky. 12. května 1946 byly předány zemědělcům dekrety o vlastnictví půdy, ale už od roku 1949 zde postupně vznikalo zemědělské družstvo s nevalnými výsledky. To skončilo zřízením Státního statku. Dnes v katastru působí pět zemědělských subjektů a dančí farma.

S novým osídlením po válce bylo zbouráno asi 50 většinou starých obytných domů, zcela přestavěno 19, nově postaveno 42 rodinných domků včetně nové hasičské zbrojnice a v rekreační domky přeměněno 27 původních staveb.

Dnes obec spravuje vodovod vybudovaný svépomocí občanů dokončený v roce 1985, vlastní budovu pohostinství u nádraží (býv. Hotel Dittert) a od roku 2001 dva objekty pěchotních srubů K-S 32 „Na růžku“, ve kterém společnost FORTEG provozuje vojenské muzeum, a srub K-S 31.

V letošním roce nás čeká generální rekonstrukce silnice (zahájena 11.dubna), stavba suchého poldru na Lipkovském potoce a v příštím roce pravděpodobně elektrifikace zbylého traťového úseku z Mezilesí doLetohradu.

V nynější době pracují v obci hasiči, dvě myslivecká sdružení (Hubert a Hubertus), tělovýchovná jednota Tatran, tenisový klub, svaz tělesně postižených, Český zahrádkářský svaz.

Připomínáme si tedy v roce 2005 - 60 let, po která zde po válce žijeme a hospodaříme, 120. výročí ustavení hasičské služby v obci, 130/131 let železničního provozu na dvou souběžných tratích. A zbývá otázka: Jak dlouho je tu naše obec?  A odpověď? Od první zmínky jména obce 436 let či 428 roků. Anebo od prvního možného neorganizovaného osídlení při hornických činnostech dokonce 655 roků? Co však na tom záleží! Hlavně však, abychom na svěřeném území byli dobrými hospodáři a mohli jsme zde my i naši potomci slušně žít.

prameny: Dějina Králicka (Dr Musil)
Králický zpravodaj
informace z OÚ
Kronika Lichkov (Melichar)